AutoÅ¡kolou proÅ¡el snad každý z nás. Její absolvování je nezbytné k tomu, abychom si mohli zažádat o Å™idiÄský průkaz. PÅ™edpokládá se totiž, že po jejím ukonÄení budeme dostateÄnÄ› dobrými Å™idiÄi na to, abychom se mohli zaÅ™adit do běžného provozu. Problém je vÅ¡ak v tom, že takto autoÅ¡koly nefungují, byÅ¥ se navenek tváří, že ano. JistÄ›, jsou zde hodiny teorie a také jízdy, avÅ¡ak tÄ›ch je vzhledem k tomu, co se musíme nauÄit, žalostnÄ› málo. A tak není divu, že žáci vÄ›tÅ¡inou studují pouze zkouÅ¡kové otázky a uÄí se správné odpovÄ›di, namísto toho, aby se snažili pochopit princip samotný.

 

 

U jízd je to podobné. AÄkoliv by rozum velel, že by se mÄ›l student uÄit řídit nejprve například na prostranství patřícím oné autoÅ¡kole, kde by byl jen on a kde by se nauÄil základy dřív, než vyjede na silnici, dnes vÄ›tÅ¡inou instruktoÅ™i berou své svěřence rovnou do plného provozu. JistÄ›, zde jim pomáhají pedály, aby zajistili, že nikoho neohrozí. Bohužel student si to neuvÄ›domuje a to mu Äasto dává faleÅ¡nou pÅ™edstavu o jeho schopnostech. Když se pak setká s realitou, je problém. Faktem vÅ¡ak je, že naprostá vÄ›tÅ¡ina instruktorů pÅ™edpokládá, že jejich svěřenci již řídit umí. JistÄ›, leckdy tento pÅ™edpoklad není nijak mylný, avÅ¡ak rozhodnÄ› je to Å¡patné vedení výuky.

 

 

Navíc je tu také fakt, že hlavní snaha je zaměřena nikoliv na to, aby se z ÄlovÄ›ka stal alespoň relativnÄ› dobrý Å™idiÄ, nýbrž na to, aby udÄ›lal Å™idiÄské zkouÅ¡ky. SkuteÄný provoz je vÅ¡ak samozÅ™ejmÄ› podstatnÄ› nároÄnÄ›jší, a to je také důvod, proÄ mnoho zkuÅ¡enÄ›jších Å™idiÄů nemá Äerstvé absolventy autoÅ¡kol nijak v lásce.

 

Co by tento problém mohlo vyÅ™eÅ¡it? VÄ›tší dotace hodin jak na teorii, tak na praxi. Také celkové zaměření a typ testu, kdy namísto výbÄ›ru ze tří možností píšeme odpovÄ›Ä sami. To vÅ¡e by vÅ¡ak bohužel znaÄnÄ› zvedlo náklady, a tím pádem i cenu autoÅ¡koly. A na to by vÄ›tÅ¡ina lidí nebyla ochotna pÅ™istoupit.